Nejčastější dotazy a odpovědi

1. Jaký je správný vývoj řeči?
Řeč dítěte se rozvíjí jak po stránce obsahové, tak i po stránce správné artikulace. Zvládnout zvukovou stránku řeči se nedaří všem dětem stejně brzy. Některé děti již ve třech letech vyslovují všechny hlásky správně, jiné naopak mají s výslovností potíže ještě v pátém a šestém roce. Z příčin neprávné výslovnosti lze uvést na prvním místě vliv rodičů, správný vývoj sluchového a zrakového vnímání, myšlení, pozornosti, hrubé a jemné motoriky. Kolem šestého týdne dítě brouká, v šesti až osmi měsících opakuje slabiky, kolem jednoho roku užívá asi 12 slov, kolem druhého roku dítě užívá asi 400 slov a je charakteristická otázka "co je to?", ve třetím roce "proč?". Kolem čtvrtého roku je slovní zásoba 2 500 slov. Ve dvanácti letech 7 000 slov a dospělí průměrně 10 000 slov. Před nástupem do I. třídy by měla být výslovnost správná.

2. Lze předcházet dyslexii?
V předškolním věku lze předcházet vhodným cvičením výukovým potížím. Jsou to hlavně cvičení na sluchové a zrakové vnímání, hrubou a jemnou motoriku. V současné době existuje velká řada cvičení, kterými se děti mohou hravou formou připravovat na školu a předcházet tím výukovým problémům.

3. Dá se koktavost vyléčit?
Koktavost lze ovlivnit. Záleží na druhu, volních vlastnostech jedince a vhodném druhu terapie. Základním pravidlem je mluvit klidně, pomalu, v krátkých větách a vyloučit stresové situace. Zvládnutím techniky plynulého vyjadřování se někdy neobejde bez doplňujících odborných vyšetření.

4. Je mi 60 let a v poslední době jsem stále častěji upozorňován, že mluvím nahlas. Je to příznak, že špatně slyším?
Jeden ze signálů, kdy se může jednat o poruchu sluchu jsou Vaše potíže. Mezi další příznaky patří špatné rozumění šeptanému a tichému hovoru, televize hraje příliš hlasitě, lidé s poruchou sluchu neradi telefonují, udávají, že jim často uniká smysl rozhovoru, často neslyší zvonění, budík. Určitě navštivte svého odborného lékaře, který Vám v případě potřeby poradí s vhodnou léčbou. Klinický logoped na doporučení lékaře Vás seznámí s reedukačním cvičením, možností nácviku odezírání, které Vám usnadní komunikaci.

5. V rodině máme poruchy sluchu. Jaké příznaky u dítěte nás upozorní na to, že může špatně slyšet?
Mezi rizikové faktory patří chřipková onemocnění, zarděnky, virová onemocnění v době těhotenství matky, další rizikový faktor je u dětí, kde se v rodině objevily poruchy sluchu. U novorozence byla porodní váha nižší než 1,75 kg a poporodní novorozenecká žloutenka nebo zánět mozkových blan (meningitida), úrazy hlavy. Příznaky mohou být, že novorozenec nereaguje úlekem, pláčem a neprobudí se na hlasité zvuky, neotáčí se za zvukem a při pláči se nedá utišit pouhým hlasem. Dítě kolem 6-12 měsíců nezačíná s napodobováním, nereaguje na první zavolání, řeč se nerozvíjí jako u dětí téhož věku.

Orientačně můžete u starších dětí provést sluchovou zkoušku:
Dítě stojí zády k Vám v tiché místnosti ve vzdálenosti asi 4 m.
Slova se předříkávají šeptem.
Slova jsou volena z hlásek vysokých (čepice, cvičky, tisíc, číslice).
Slova volená z hlásek hlubokých (louka, houba, auto, mouka).

V případě pochybností Vám poradí ošetřující lékař.

6. Co je augmentativní a alternativní komunikace AAK?
AAK je určena všem bez věkového rozdílu. Dětem s DMO, mentální postižení, mozkové cévní příhody, neurologické onemocnění, laryngektomie, úrazy mozku, autismus, Downův syndrom apod.. AAA zahrnuje všechny formy dorozumívání, které doplňují nebo nahrazují řeč, může se jednat o dočasné využití AAK nebo trvalou formu komunikace. AAK podporuje schopnost rozumění řeči, celkový vývoj řeči, umožňuje společenský kontakt a snižuje frustraci. Využívá se například těchto prostředků: prstová abeceda, znak do řeči, předměty, fotografie, obrázky, piktogramy, psaná slova, komunikační tabulky, počítače, technické pomůcky s hlasovým výstupem. Cílem AAK je dát možnost komunikace mezi lidmi a tím zapojení se do společnosti.

7. Artikulační neobratnost mluvidel a myofunkční poruchy orofaciálních svalů
Před nácvikem jednotlivých hlásek musí dítě umět ovládat své rty a jazyk, Cvičení pro rty a jazyk se stupňuje podle věku dítěte. Při procvičování mluvidel u dítěte kolem tří až čtyi let využíváme napodobování a neklademe důraz na přesnost a rychlost. Jedná se například o tato cvičení (pohyb jazyka z pusy ven a zpět, olíznout horní ret, dolní ret, pohyb jazyka z pravého do levéhou koutku, našpulit rty, roztáhnout rty do úsměvu). U starších dětí se snažíme o přesnější a rychlejší provedení (ťukat špičkou jazyka za horními zuby, přitisknout jazyk za dolní zuby, přisávání jazyka k hornímu patru, nafouknout tváře a po troškách vypouštět vzduch apod.). Jestliže dítě nenapodobí pohyby jazyka a rtů provádí se pasivní cvičení (masáže, akupresura, míčkování) orofaciální oblasti. Aktivní ovládání jazyka a rtů má velký význam při zvládnutí slinotoku, správného způsobu polykání a artikulace.

Procvičování mluvidel Procvičování mluvidel Procvičování mluvidel

8. Bilingvizmus. Můj problém spočívá v tom, že nevím, zda mám své dítě vychovávat v bilingvárním prostředí.
Rozhodování v dvojjazyčné výchově není jednoduché a každá rodina si musí řešení najít individuálně, do jaké míry je schopna tuto výchovu zajistit. Přirozený bilingvismus je takový, kdy každý rodič hovoří jinou řečí, vychází z přirozeného prostředí. Nejnovější výzkumy ukazují, že děti, které ovládají dva a více jazyků dosahují lepší výsledky v myšlení. Ve Vašem případě se pravděpodobně jedná o tzv. umělý bilingvizmus. Při umělém bilingvismu je důležité, aby měl rodič dobrou znalost jazyka, uměl se vyjadřovat v přirozených situacích, uměl dětské básničky, písničky. Jestliže se rozhodnete pro tzv. umělý bilingvizmus zabezpečte dítěti mnoho správných vzorů, vychovatelku, návštěvu bilingvární školky, dlouhodobý kontakt s jazyky. Někteří rodiče začínají s dvojjazyčnou výchovou od narození, jiní začínají od třetího roku věku dítěte.

9. Dudlík. Mám dávat dítěti dudlíka?
Důležité je, kdy a jakým způsobem se dudlík používá. Ditě nemá mít dudlik v puse neustále, brání mu v rozvoji řeči, může ovlivnit výslovnost a způsobuje vadný růst zubů. Přirozená klidová poloha jazyka je za předními horními zuby.V případě, že dítě spí s dudlíkem v puse, jazyk leží na spodině dutiny ústní, někdy leží dokonce na spodním rtu. Výsledkem může být tzv. mezizubní výslovnost sykavek. Někdy oslabují i rty a dochází k pootevření úst dítěte a ústnímu dýchání.

10. Jaký má význam myofunkční logopedická terapie při odstraňování vady výslovnosti?
Myofunkčí logopedickou terapií lze pozitivně ovlivnit 80-90% poruch orofaciálních funkcí. Myofunkčí terapie je program zaměřený na změnu patologických funkcí: dýchání, polykání, pohyblivost jazyka, vady skusu. U malých dětí je důležité odstranění okusování nehtů, cucání palce, dudlika, tužky. Tyto zlozvyky ovlivňují vývoj v obličeji a způsobují malokluze - vady skusu. Mezizubní výslovnost hlásek csz, ščž je často spojena s těmito potížemi a bez jejich odstranění je úspěšnost terapie dočasná.

11. Jak dlouho bude trvat logopedická péče a musíme doma cvičit?
Délka logopedické péče je je závislá na mnoha okolnostech: závažnosti diagnozy, pravidelné domácí cvičení, bez procvičování nelze zajistit úspěch (2-3 minuty několikrát denně), věk dítěte, motivace.

12. Co ovlivňuje řečový vývoj, jaká je četnost návštěv u logopeda?
Na základě stanové terapie určí klinický logoped termín další návštěvy (závažnost onemocnění, věk pacienta). Větší četnost návštěv nezaručuje rychlejší nápravu, poněvadž psychomotorický vývoj nelze urychlit, zvláště u neurovývojových poruch. Řečový vývoj je ovlivněn CNS, zrakovým, sluchovým vnímáním, genetickými předpoklady a sociálním prostředím. Po stanovení diagnozy, je terapie zaměřena nejčastěji na všestrannou stimulaci dítěte.

13. V čem spočívá první vyšetření u klinického logopeda a následná terapie?
Vyšetření zahrnuje osobní a rodinnou anamnézu (porod, těhotenství, vážná onemocnění v rodině, kdy začalo dítě chodit, mluvit). Orientační vyšetření sluchu, fonematický sluch rytmus, rozumění řeči, vybavování si pojmů, tempo, plynulost řeči, hlas, motoriku mluvidel, příjem potravy, kresba, koncentrace, pozornost, lateralitu, větné vyjadřování, slovní zásobu u předškolních dětí, připravenost na vstup do l. třídy. Na závěr je rodič seznámen s terapeutickým postupem, logopedická terapie je terapie postupných kroků. Následná terapie vychází z vývojové úrovně, navazuje na předešlé výsledky, o výběru rozhoduje klinický logoped, využívá přímé práce, her, videa, tablety, PC, augmentativní metody, nácvik artikulace, jemné motoriky, obsahové stránky řeči, vše podle potřeby a vývojového stupně dítěte. Postupy se liší podle stanovené diagnozy.